Láska hory přenáší - 3.část

21. března 2011 v 8:01 | ♥PawlušQa♥ |  Láska hory přenáší
Vzal jí kabát a pověsil ho. Pak jí pokynul, aby šla do kuchyně. Všude byly zapálené svíčky. Voněly po vanilce a levanduli. Tuto kombinaci Kůstka milovala a Booth to věděl, odkoukal to u ní doma. Podržel jí židli a přinesl večeři, večeři, kterou sám uvařil. "Chutná ti?" zeptal se a hlas se mu chvěl. "Ano je to moc dobré, jsi výborný kuchař" "Ale jdi ty. Zas tak dobrý nejsem." "Nechci se hádat, proto pomlčím" usmála se. Večeře s Boothem při svíčkách, to bylo její velké přání. "A co jsi mi to chtěl říct?" zeptala se ho, i když tušila, že to byla záminka jak ji sem dostat. "No víš…chtěl jsem… nó…" "Byla to záminka jak mě sem dostat dobrovolně a bez toho aniž bych něco tušila?" "Přesně" usmál se. "Můžu?" zvedl se a chtěl odnést talíře, jako správný kavalír. "Ne ty jsi vařil a já umyji nádobí" "Dobře, ale pomůžu ti" neodporovala, přešla ke dřezu a začala s omýváním talířů. Jeden mu podala, on jej utřel a uklidil do skříňky. Zbývala poslední vidlička a hotovo. Oba se otočili proti sobě a on se jí zadíval zpříma do očí. Políbil ji a ona jeho. Líbali se velmi vášnivě a intenzivně jako by nesměli dělat nic jiného. Vzal ji do náruče, tak lehce jako pírko, jako by nevážila víc než pouhé jedno pírko kanárka. Odnesl ji k sobě do ložnice a jemně ji položil na postel. "Můžu?" zeptal se, když jí chtěl rozepnout halenku co měla na sobě. Nic nenamítala, právě naopak chtěla, aby to udělal. Pomalu jí sundal onu halenku a ona jeho košili. Stále se líbali. Svalili se na postel. Sundal si i kalhoty a jí z nich také svlékl. Hráze se naplno prolomila. Oddávali se pouze touze jeden po druhém a na nic jiného nemysleli. Užívali si tu vzájemnou blízkost, kterou si dříve neuvědomovali. Nechtěli, aby tento okamžik někdy skončil.

Ráno se první probudil Seeley. Kůstka mu ležela na hrudi a potichu oddechovala. Byl to pro něj úžasný pocit. Zažil nejhezčí noc v životě se ženou, kterou nadevše miluje a chce s ní být už navždy. Netušil proč zrovna on má takové štěstí, ale užíval si to a nechtěl o něj přijít. Kůstka se pohnula, otočila se na druhou stranu a lehla si na polštář. Booth byl tedy volný. Potichu, ale rychle vstal a oblékl se. Vešel do kuchyně, aby mohl připravit snídani. Snažil se být co nejtišší, nechtěl ji vzbudit dříve než potřeboval. Připravil vajíčka, toast s marmeládou, kávu a vymačkal i sklenici pomerančového džusu. Uslyšel jak se znovu pohnula. Dal si vše na podnos a přidal i do vázičky krásnou rudou růži a šel. Otevřel dveře a viděl, že už nespí. "Dobré ráno, miláčku" pozdravil ji a ona mu odpověděla úsměvem. Nic vím nepotřeboval. Dívala se na něj, zamilovaně, avšak trochu překvapeně. Snídani do postele nečekala. Potěšilo ji to. "Jak jsem mohla být tak slepá" říkala si v duchu. Seeley jí podal podnos a sedl si k ní na postel. Políbil ji, vzal si talíř se svojí snídaní a oba se pustili do jídla. "Bylo to vynikající, díky" "Nemáš zač" "Ale mám" "Nemáš a nehádej se, se mnou" řekl i když pochopil proč to dělá. Políbila ho a začalo to celé znovu. Milovali se. Večerní sblížení jim nestačilo. Nechtěli přestat, ale věděli, že musí oba do práce dokončit případ. "Prozatím to bude naše malé, velké tajemství, ano?" "Ano, nechci, aby to všichni věděli, obzvlášť ne Angela, to by bylo jako by to věděl celý svět" "To máš pravdu. Angela je prostě brepta" usmál se. Oba se oblékli a Booth ji odvezl do práce. Chvíli čekal na parkovišti a pak šel za ní. "Ahoj Boothe, Angela už má tvář oběti i jeho jméno. Jmenuje se Frederic Cheese" řekla jakoby se viděli dnes poprvé, byli sice sami, ale nevěděla zda není někdo za rohem "To zní poeticky, ale pro mě je to pan Smaženka" "Dobře a já vím jak pan Smaženka umřel." "A jak?" "Bodli jej přímo do srdce a pak hodili do toho ohniště." "Chudáček Smaženka" politoval ho Booth "Takže nám ještě chybí vrah, že ano? To je zase práce pro mou maličkost." "No víš… ehm… vím kdo to je" "Vážně? A kdo" "Jeho manželka" "A proč zrovna ona?" "Všimla jsem si, že má natržené sako a když se nedívala kousek jsem si odstřihla a Hodgins to porovnal. Sedí to" "Ahá tak to jo a proč tu jsem tedy já?" ptal se a cítil se nepotřebný "Ty jsi tu pro mě" řekla tiše a políbila ho. Společně vyplnili papíry ohledně případu a měli volno do další kruté vraždy.
 


Komentáře

1 Karamelka Karamelka | Web | 21. března 2011 v 11:57 | Reagovat

moc hezky napsané :-), jsem ráda, že jsou spolu, a že jsou šťastní :-)

2 Denisa Denisa | Web | 21. března 2011 v 16:15 | Reagovat

Přečtu si to, ale zatím nemám časík

3 emma&stenatko emma&stenatko | Web | 21. března 2011 v 17:14 | Reagovat

moc pekny

4 Denisa Denisa | Web | 21. března 2011 v 18:58 | Reagovat

tjn, máš pravdu

5 Domí Domí | 21. března 2011 v 19:40 | Reagovat

je to moc hezký:)

6 Nikol - Elfi Balden Nikol - Elfi Balden | Web | 21. března 2011 v 21:47 | Reagovat

Jůů, paráda! :-) Tento díl si obzvláště užívám, jelikož mám slabost pro milování těch našich zamilovaných partnerů coby kolegů z práce a také velcí přátelé. :-)

7 BiBi BiBi | Web | 22. března 2011 v 5:39 | Reagovat

wau :-) krásne ... Som rada že sú spolu :-)

8 Natalka-SB Natalka-SB | 22. března 2011 v 15:20 | Reagovat

O_O Jejda až ted vidím že je tady povídka...
Jak říkám super nepsané mě se líbí jako vždy je to duprr napsané :-)

9 Natalka-SB Natalka-SB | 22. března 2011 v 15:22 | Reagovat

[8]: Napsané ;-):D
Velmi zajímavé a krasně napsané :-D :D

10 Denisa Denisa | Web | 23. března 2011 v 16:03 | Reagovat

opět supr a ten text ,, Kůstka mu ležela na hrudi" je jako kdyby mu ležela opravdová kůstka jako kost a né jméno :D...to zní zajímavě a bezvadně :-D :-) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama